Stanovisko platformy uMĚNÍM k revizím RVP 

Otevřít dokořán brány škol umění a kultuře znamená zvýšit motivaci k učení, zlepšit výsledky a wellbeing žáků i pedagogů. Na velké změny tu není školství samo.

Je radost vidět, že aktuální dění, doporučení a návrhy, propisující se jak do návrhu RVP pro základní školy, ale i místních a globálních strategií, vedou vzdělávání – školy, jejich vedení, žáky, učitele – a v důsledku celou společnost, blíž k umění a kultuře. Jde o rozmanitou oblast, která je odjakživa integrální součástí našich životů, je duší společnosti a má nejlepší předpoklady, aby se stala i duší každé školy a komunity a hybatelem lepších výsledků.

Kultura nás obklopuje doma i ve veřejném prostoru, určuje naši náladu, dotváří osobnost a vztahy, dokáže tlumočit složitá témata, podpořit nás v celospolečenských výzvách, proto potřebuje naši pozornost i přímo ve školách. Kulturní a kreativní sektor je plnohodnotnou součástí ekonomiky a kreativita jakožto kompetence patří mezi první tři nejžádanější dovednosti žebříčků trhu práce, nemělo by být pochyb o tom, že může a má být systémovou součástí i vzdělávání dětí a mládeže. Pokud dnes uznáme potenciál celé kulturní a kreativní oblasti, přijmeme umění a kulturu do škol jakožto komplexní nástroj, a nejen dílčí výsledek, významně tím zvýšíme šanci, aby cíle RVP a cíle Strategie ČR 2030+ nezůstaly pouze ke čtení. Je to kreativní vzdělávání, které prokazatelně zvyšuje motivaci k učení, ke spolupráci, snižuje nerovnosti ve společnosti, kultivuje schopnost komunikovat, poznávat sebe, nové možnosti a osobitá řešení a akceleruje chuť inovovat pro budoucnost.

Rolí umění a kultury není vychovávat umělce, ale působit určitý posun v přístupu ke světu. Nabízí všem možnosti, jak se zapojit do jeho utváření, rozvíjí v nás kritické posuzování alternativ, které v narativu udržitelnosti či umělé inteligence nechceme zanedbávat. Umělecké myšlení navíc obohacuje a umí tvořit tandem s čistě vědeckým vnímáním světa. Vyvažuje technokratický přístup o perspektivu ryze osobní, emoční, zkušenostní a intuitivní. Díky rozmanitosti uměleckých projevů dává šanci projevit se všem bez ohledu na původ, sociální zázemí, věk, povahu, zařazení v kolektivu.

Je namítáno, že stávající pedagogická průprava není pro novou praxi a širší zapojení umění připravena. V terénu však vidíme chuť škol a jednotlivců učit se novým postupům. Pozorujeme nadšení z projektů a rostoucí wellbeing žáků i pedagogů, kterým ve výuce pomáhají umělci z nejrůznějších oborů. Také spolupráce škol a kulturních organizací se postupně zkvalitňuje, opouští se tradiční schémata a dochází k dialogu nad potřebami škol a žáků. Mezi ukazatele síly kulturního sektoru, který se ve školách hlásí o slovo a pomoc, patří aktuálně i výsledky Národního plánu obnovy, v němž výzva na podporu kreativního učení zaznamenala velký dopad. Pro učitele vznikají databáze a nabídky, ke kterým přispěla i platforma Uměním novou mapou oborových i mezioborových programů. Některé z regionů či měst realizují pilotní projekty a nástroje ke spolupráci škol, umělců a kulturních institucí.

Zkušenosti se takto tříbí napříč republikou, vznikají metodiky, pořádají se debaty, konference a kulaté stoly, zájemců o inovaci ve výuce přibývá. Není pravdou, že je málo odborných podkladů či idejí pro podpůrná opatření. Kreativní učení je tu s námi dlouho. Co však schází, je dostat potenciál umění a kultury více do povědomí, systematicky ho uchopit na základě dat a zkušeností a koordinovaně ho rozvíjet. Inspirací a důvodem, proč pojmenovat „jak ano“ a nehledat „proč ne“, je vedle příběhů nadšených žáků a učitelů i nejnovější Rámec UNESCO pro kulturní a umělecké vzdělávání, který jednoznačně vybízí, za souhlasu ministrů kultury a školství, k cílenému a rozmanitému uplatňování umění a kultury ve vzdělávání. Spolupráci a ochotu učit se nevyžadujme pouze po žácích, ale všech, kdo přinášíme vliv či názor na podobu budoucího vzdělávání.

Členové uMĚNÍM – platformy pro kreativní učení – vnímají aktuální návrh revize Rámcových vzdělávacích programů jako skvělou příležitost pro navázání a hledání způsobů funkčního naplnění mezinárodních i národních rámců, které chápou umění a kulturu jako „nedílnou součást komplexního a inkluzivního rozvoje, odolnosti a well beingu jednotlivců i společností. Kultura je jádrem toho, co nás činí lidmi, je zdrojem našich hodnot, rozhodnutí, vzájemných vztahů a vztahů s přírodou“ .

Na aktuálním návrhu revize Rámcových vzdělávacích programů konkrétně oceňujeme:

explicitní pojmenování a zařazení kulturní kompetence jako klíčové

hledání východiska a prostoru pro uplatnění všech pěti oborů oblasti Umění a kultura

orientaci oblasti na individuální potřeby žáků, jejich sebeuvědomění, sebedefinování a reflexi 

důraz na spolupráci škol a profesionálů z kulturního a kreativního sektoru

akcentace formativního přístupu

Z diskuze nad současným aktuálním návrhem RVP pro oblast Umění a kultury vyplynuly následující argumenty: 

Nejasné zdroje a evidence, ve kterých je oblast ukotvená

Oblast Umění a kultura má vysoký potenciál naplňovat například Rámec UNESCO pro kulturní a umělecké vzdělávání. V textu však chybí odkazy na tento dokument a další relevantní dokumenty. Rovněž nevnímáme explicitní propojení s již existujícími rámci, strategickými dokumenty a dobrou praxi na mezinárodní nebo národní úrovni (pro oblast vzdělávání nebo kulturní a kreativní sektor).  Celkově oblast přináší inovativní podněty, ale pro obecnou představu a přijetí (hlavně škol) je potřeba oblast kontextualizovat a odvolávat sa na existující data. Dokument v některých místech nemá charakter strategického materiálu.

Nedostatečně pojmenovaný interdisciplinární potenciál oblasti a jeho integrace do dalších oblastí RVP

Z hlediska významu oblasti je nezbytné posílit její pozici v rámci vzdělávacího systému na základních školách. Vyzývá k tomu i nový Rámec pro kulturní a umělecké vzdělávání UNESCO.

Integrace umění do vzdělávacího procesu na základních školách není pouze kultivací estetického cítění, ale klíčovým prvkem podporujícím komplexní rozvoj žáků, jejich kreativitu, kritické myšlení a další klíčové kompetence, akademické výsledky, ale taky wellbeing, rovné příležitosti a celoživotní vzdělávání. Rovněž přináší mnoho podnětů a inovativních možností pro další vzdělávání učitelů*ek. Rovnocenné uchopení oblasti Umění a kultura v RVP ZŠ má velký potenciál pro plnohodnotné naplňování všech hlavních cílů RVP,  Strategie 2030+ a Dlouhodobého záměru vzdělávání ČR. V navrhované verzi to není explicitně pojmenované a vzniká dojem, že oblast UaK v RVP vytváří pro žáky prostor „jen“ k vnímání a reflexi uměleckého díla a podpoře kulturního povědomí ( ve vztahu k uměleckému dílu, nebo kulturnímu dědictví).

Potenciál oblasti je ale mnohem širší. Pomáhá vytvářet inkluzivní prostředí, které respektuje a podporuje různorodost a individuální vyjádření, ale zároveň prostor pro spolupráci, sdílení a společné tvoření.  UaK vnáší do vzdělávacího procesu inovace, má pozitivní dopad na kompetenčně uchopené učení, pracuje se sebeuvědoměním žáků, jejich autentickým, originálním a spontánním projevem. Rovněž  kultivuje humanistické a demokratické postoje, učí všímat si společenských témat a dění, participovat na nich a řešit je a také vytvářet pozitivní vize pro budoucnost. Zvýšená pozornost věnovaná umění a kultuře na základních školách není jen otázkou rozvoje talentu a tvorby, uměleckých schopností, vnímání a reflexe uměleckého díla, ale spíše strategickým krokem směrem k budování komplexnějších a kreativnějších společností, které jsou schopny reagovat na výzvy a příležitosti 21. století.

Komplexní pojetí oblasti Umění a kultura

Posílení a rozšíření oblasti Umění a kultura o další obory (dramatická, taneční a filmová) vnímáme jako progresivní a zásadní pro všechny stupně vzdělávání. Umožňuje to začlenit oblast plnohodnotně a ne jako periferii vzdělávání. Integrace těchto uměleckých disciplín do dalších předmětů, jako je literatura, dějepis, tělesná výchova a cizí jazyky, obohacuje vzdělávací zkušenosti a podporuje interdisciplinární  a komplexní učení se zásadními dopady na žáky.  Díky rozmanitosti uměleckých projevů dává šanci projevit se všem bez ohledu na původ, sociální zázemí, věk, povahu, zařazení v kolektivu.

Komplexnímu pojetí oblasti odpovídá i zájem z terénu, kdy se během školních let 2022/2023 a 2023/2024 povedlo díky podpoře projektů kreativního učení v komponentě Status umělce Národního plánu obnovy financovat dlohodobé spolupráce škol s profesionály z kulturního a kreativního sektoru a kulturních organizací a paměťových institucí. Kreativní učení je jednou z možností, jak naplňovat cíle a hodnoty vzdělávání na základních školách a integrovat Umění a kulturu napříč celým RVP. Struktura podpořené oblasti kreativního učení v plném rozsahu odpovídá systémovým opatřením vysoce funkčních světových vzdělávacích systémů jako je Holandsko, Finsko, Rakousko, Dánsko, Wales.

Rozšíření oborů v rámci oblasti Umění a kultura je vítaným krokem, avšak praxe ukazuje, že k naplnění potenciálu této oblasti a cílů RVP může přispět daleko širší škála uměleckých a kreativních odvětví, kde se stále více stírají hranice mezi vizuálním a performativním uměním.  Současné umění často integruje prvky z různých disciplín, čímž vytváří komplexní a multidisciplinární formy vyjádření. Tento trend odráží potřebu flexibilnějšího přístupu k uměleckému a kreativnímu vzdělávání, který by podporoval zmiňovanou spolupráci škol, profesionálů z kulturního  a kreativního sektoru a kulturních organizací. Zahrnutí těchto tendencí do vzdělávacích rámců by mohlo lépe připravit žáky na dynamický a neustále se měnící svět umění.

Je proto důležité, aby RVP nevytvářel formální bariéry bránící spolupráci umělců a kreativních profesionálů nebo organizací působících v kulturním a kreativním sektoru.

Nedostatečně pojmenovaná podpora provázanosti formálního a neformálního vzdělávání (malý důraz na místně zakotvené učení)

V obecné části je sice uvedeno konstatování: „Učitelé aktivně vyhledávají a systematicky využívají možnosti neformálního vzdělávání, především ve svém okolí, a to jak ve škole, tak mimo ni (ve spolupráci s institucemi či pracovníky institucí a samostatnými aktéry neformálního vzdělávání).“

Tato proklamace se ovšem nepropisuje do závazné části pro ŠVP. O propojování se píše jen v případě vzdělávacích programů školních družin a klubů.

Možnost absolvovat edukační program je v celém textu RVP explicitně a konkrétně zmíněno jen 1x – v oblasti Člověk a společnost. Vnímáme jako nutné, aby propojení formálního a neformálního vzdělávání bylo zmíněno i explicitně v oblasti Umění a kultura, a to s ohledem na naplňování jejich cílů.  

Neformální vzdělávání v našich podmínkách přináší do vzdělávání inovace, zkouší a ověřuje nové metody a přístupy. Zároveň otevírá  příležitosti pro to, aby se žáci setkali s obsahem učiva v reálném kontextu, mohli vnímat umělecká díla v jejich původní a autentické podobě (v případě, že se bude např. recepce odehrávat nad nekvalitní kopii/reprodukcí, vnímání díla může být zkreslené), nebo mít možnost autentického zážitku se živým uměním, ať se jedná o divadlo, tanec, hudbu atd. Subjekty kulturního a kreativního sektoru, které se zabývají neformálním vzděláváním a edukací, současně zprostředkují a garantují uměleckou kvalitu vnímaného uměleckého zážitku. Výsledkem tohoto přístupu by měla být podpora místně zakotveného učení a jeho reflexe v rámci formálního vzdělávacího procesu a  kontextualizace učiva. Tedy jeho pochopení v konkrétních souvislostech místa a praktického života, kde se žáci mají příležitost osobně účastnit například formou aktivit a projektů, rozhodování a dialogu s aktéry.

 „Termín ‚umění ve vzdělávání‘ odkazuje na doplňující se vztah mezi uměleckým a vzdělávacím sektorem a mezi odborníky v jejich rámci, který vede k posílení osobního, mezilidského a akademického rozvoje žáků. To zahrnuje dva prvky. Zaprvé, využití umění jako pedagogického nástroje ke zlepšení akademického profilu a výsledků žáků v rámci kurikula a zadruhé, návštěvy uměleckých zařízení nebo spolupráci s profesionály z kulturně kreativního sektoru (KKS) s cílem zlepšit znalosti a porozumění konkrétního vzdělávacího obsahu.“

Nedostatečné propojení mezi cíli a očekávanými výstupy 

Potenciál oblasti Umění a kultura spočívá mj. v tom, že jednotlivé obory mohou působit ve vzájemné synergii a formovat tak specifický (osobním prožitkem podložený) přístup žáků ke skutečnosti. Tento diskurz doplňuje či vyvažuje vědecký diskurz, a to s ohledem na možnost personalizace procesu poznávání a prohlubování jeho hodnotové dimenze. Vedle oborových přístupů a dovedností je proto vhodné tuto optiku uplatňovat průřezově – napříč obory Umění a kultura a dalšími vzdělávacími oblastmi. Dokument RVP však průřezovou povahu oblasti příliš neakcentuje, složky a komponenty kulturní kompetence nejsou součástí průřezových témat (ani v záložce SOUVISEJÍCÍ). Přitom zejména v průřezových tématech Péče o wellbeing a Společnost pro všechny by měla být kultura významným faktorem – a pedagogickým nástrojem.

Typy výstupů akcentují rozvoj žáků v jednotlivých uměleckých oborech, ale nepopisují integrovaný potenciál v celé oblasti Umění a kultura. Tato oblast rozvíjí kromě kreativního a kritického myšlení také  kompetence k udržitelnosti, kritickou reflexi, toleranci nejistoty, vytváření souvislostí, schopnost spolupracovat a sdílet. Očekávané výstupy na úrovni 5. a 9. třídy tomu však neodpovídají a zaměřují se především na zvládání technik, vnímání uměleckého díla a jeho reflexe. 

Oblast do značné míry vychází z tradičního pojetí umělecké tvorby a ve výstupech nereflektuje aktuální tendence a trendy současnosti. Například ve výtvarné a filmové výchově není dostatečně vymezena oblast audiovizuální kultury a není jasné, zda zahrnuje i nová média (AI, augmentovanou realitu, virtuální realitu atd.).

Kulturní kompetence

Klíčové kompetence jsou definovány jako funkční propojení vybraných znalostí, dovedností, postojů a hodnot. U definice kulturních kompetencí tato komplexnost není patrná a rovněž nezahrnuje propojení a vztah k dalším kompetencím, jako je řešení problémů, komunikace, celoživotní učení, sociální dovednosti, občanství a udržitelnost. Tím se snižuje význam a interdisciplinární přesah celé oblasti.

Oblast UaK by měla rozvíjet nejen schopnost umělecké dílo popsat, nebo pouze vytvářet vlastní umělecké artefakty (často nápodobou děl existujících), měla by uchopit kreativní myšlení jako způsob přemýšlení o světě a v jeho rámci o sobě samém (což představuje alternativu vůči diskurzu vědeckému). Uvědomění si této role umění a kultury jako celku může vést k hledání průniku oborových kompetencí, což by pomohlo zjednodušit jejich systém a zdůraznilo by význam celé oblasti. Takto například popis následujících kompetencí lze zobecnit pro všechny umělecké obory, které by pak už jen vyjádřily svá oborová specifika (to, co je pro ně typické, nad tento společný rámec).

Výše popsaná role oblasti UaK těsně souvisí s jejím významem pro průřezová témata, kde může přinášet metody a přístupy vedoucí k sebeuvědomění (JÁ a MOJE názory, hodnoty a pocity v rámci daného tématu) a ochotě se rozhodovat a jednat ve prospěch společnosti (přesvědčení o vlastním vlivu). Klíčové kompetence UaK by tak v některých svých komponentách měly být přímo propojeny s průřezovými tématy, poukazovat na konkrétní schopnosti, jak realizovat péči o sebe, o druhé a o Zemi. V průřezových tématech však takové očekávané výsledky učení až na výjimky (viz níže) chybí.

Lze tak doporučit, aby se kompetence UaK méně soustředily na výsledek, případně produkt vznikající v rámci učení, a více na samotný proces učení. Ten by měl být plánovaný, žáci by měli mít dostatečnou motivaci se (umělecky, ale i občansky) projevovat, měli by mít schopnosti vytvářet si vize či (alternativní) představy o možném výsledku, tyto představy pak (uměleckými prostředky) realizovat, a v neposlední řadě svůj proces tvorby reflektovat – například v dialogu k již existujícím „skutečným“ uměleckým dílem, nebo i v kontextu jejich prostředí, širšího okolí či celého světa a jeho aktuálních problémů. Jednotlivé kroky tvorby (a schopnosti k nim potřebné) jsou v kompetencích zahrnuty nedostatečně.

K stanovisku se připojují:

Společnost pro kreativitu ve vzdělávání

Barbora Škaloudová (kurátorka vzdělávacích programů) _ Kunsthalle Praha

Jana Dlouhá _ Univerzita Karlova, Česká komise pro UNESCO

Barbora Werner (vedoucí) _ Klub mladých diváků

Iniciativa FÓR_UM, z.s.

Máš umělecké střevo?, z.s.

Jiří Raiterman (vedoucí vzdělávacích programů) _ Centrum současného umění DOX

Yvona Kreuzmannová (ředitelka, iniciátorka projektu Tanec školám) _ Tanec Praha, z.ú.

Martina Filinová (manažerka projektu Tanec školám) _ Tanec Praha, z.ú.

Pavlína Pitrová (edukátorka) _ Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě

Nerudný fest.cz, z.s.

Marie Kašparová _ Kultura Praha 3, p.o., Atrium Žižkov

Adam Langer (ředitel) _ Sladovna Písek, o.p.s.

Pavla Semeráková _ Dětská galerie Lapidárium

Tomáš Strejček _ FysioART, o.p.s.

Tomáš Machek _ o.s. Umění mění

Institut umění – Divadelní ústav

Zuzana Demlová (předsedkyně spolku) _ KVAS, z.s.

Stanovisko vzniklo v rámci kolegiálního sdílení platformy díky finanční podpoře projektu uMĚNÍM: Posilujeme hlas kreativního vzdělávání od EU prostřednictvím Národního plánu obnovy a Ministerstva kultury.