“Je důležité být generačně neustále propojený,” zaznělo na konferenci STŘED ZÁJMU, která se zaměřila na mladé publikum.

V pondělí 7. dubna se v pražské ARŠE+ konala konference STŘED ZÁJMU: Dialog generací, která proběhla v rámci Festivalu umění a kreativity ve vzdělávání 2025. Představila inspirativní projekty, které aktivně zapojují mladé publikum, nebo je mladí lidé přímo iniciují.

V rámci konference se představilo mj. Divadlo NIE, Young & Short, Galerie Podchod, Divadlo Paměti národa, Synth Library, CIRQUEON, Máš umělecké střevo či Vzlet. 

Participace mladých skrze umění

Podpora participace mládeže je jednou z klíčových priorit evropské spolupráce v oblasti mládeže na období 2019 až 2027 v souladu s mottem „Zapojovat. Propojovat. Posilovat.”

 „Participace mládeže představuje aktivní zapojení mladých lidí do společenského života, kde skrze umělecké formy jako hudba, výtvarné umění, divadlo či literatura aj., formou debat a diskuzí, vyjadřují své názory a hledají řešení aktuálních problémů. Cílem je, aby mladí lidé měli možnost ovlivňovat dění kolem sebe, a to způsobem, který respektuje svobodu projevu, ale zároveň dbá na to, aby jejich názory neohrožovaly ostatní,“ uvádí Tamara Pomoriški, režisérka, vedoucí divadla Paměti národa a rovněž festivalová dramaturgyně.

Performativní prvky, které přinášejí zapojení participativních aspektů do výuky, podporují efektivitu vzdělávání. Programy kladou důraz na osobní prožitek zúčastněných,  motivaci z vlastní vnitřní potřeby. Staví na kolektivním zážitku v interakci s ostatními, vyžadují spolupráci, vycházejí z nových nápadů. V neposlední řadě jsou pro zúčastněné dobrodružstvím – každá akce je jiná, inovativní a vždy v sobě zahrnuje trochu nejistoty a možnosti pracovat s chybami.

Dát hlas mladým skrze divadlo

První prezentovaný projekt Paměť jsme my představila jedna z mladých performerek Mariana Turková spolu s režisérkou Tamarou Pomoriški, režisérkou Divadla Paměti národa. Na výročí osvobození Osvětimi připravili mladí tvůrci divadelní inscenaci k tématu konce druhé světové války na základě vzpomínek čtyř pamětníků. Inscenace Jetelová pole vznikla ve spolupráci s Centrem pro nový cirkus CIRQUEON.

“Pro nás všechny to byla úplně první zkušenost s prací pod vedením režisérky, kostýmy, zvučením. Bylo to hrozně hezký. Seznámily jsme se s pamětníky, kteří nám předávali svoje vzpomínky. Hodně jsme se toho dozveděli o pražským povstání. Překvapilo mě, že se jim z té těžké doby vybavovaly hlavně ty šťastné vzpomínky. Ty emoce jsme se pak snažili kolektivně zpracovat,” představuje svou divadelní zkušenost Mariana. 

Podle Tamary Pomoriški je třeba, aby byl hlas mladých slyšet. Je zásadní přistoupit k tvorbě programů „pro ně s nimi“, tedy dát jim reálný prostor spolurozhodovat o obsahu a formě aktivit. “V Post Bellum nám záleží na tom, jak mladí lidé vnímají historické události 20. století. Chceme znát jejich názory a podpořit jejich kreativní zpracování těchto názorů.” 

Další divadelní projekt, který spoluvytvářejí mladí lidé, představila režisérka a spoluzakladatelka mezinárodního souboru Divadla NIE Iva Moberg, která se věnuje autorské tvorbě pro děti a mládež. 

Do představení Jeden a jeden a jeden, které bylo možné zhlédnout v rámci festivalu, se zapojilo 22 mladých lidí ve věku 16 až 22 let. Vypovídali v něm o svých osobních tématech, snech, obavách, o době, ve které právě teď žijeme. 

Divadlo pracuje i s mladými uprchlíky, jejichž zážitky a příběhy (útěk ze zemí zasažených válkou, cesta bez rodičů, různá traumata) společně zpracovali do divadelní hry Přicházíme zdaleka, která využívá živou hudbu, storytelling, klauniádu i stínové divadlo. Na představení navazuje diskuze s diváky i kontextuální dílny.

Divadelní práci s teenagery se rovněž věnuje divadelní soubor 11:55 ve spolupráci s režijní dvojicí Anny Klimešové a Petra Erbese, která pro vršovický Vzlet připravila divadelní projekt První rána kapitána, ve kterém se setkávají dvě generace – teenagerů a mileniálů. Jejich očima přibližuje téma dospívání, očekávání spojená s vlastní budoucnosti i strachů, které si vzájemně sdílejí a zjišťují, že společného mají víc, než si původně mysleli. Teenageři byli zapojení do všech částí přípravy inscenace – od dramaturgie, hraní až po propagaci. Projekt v Arše představil režisér Petr Erbes spolu s dramaturgyní a lektorkou Petrou Šavrdovou a jednou z protagonistek Stelou Joudalovou. 

“ Hodně to bylo o sdílení a předávání vlastních zážitků, stmelilo nás to,” řekla o společné práci Stela. “Bylo pro mě důležité zjistit, že do toho můžu jít, že to není trapný, můžu se otevřít.”

Galerie Podchod

“Byl jsem zklamaný ze všech výtvarek,” uvedl stvůj projekt student Vojtěch Fábry. “Ve škole jsem se vůbec nesetkal se současným výtvarným uměním. Myslím, že mladí lidé ani nevědí, kde ho hledat.”

I možná proto se ve 14 letech Vojtěch rozhodl využít potenciál jednoho podchodu, kterým chodil každodenně ze školy domů, a vybudovat v něm Galerii Podchod. Inspiroval ho festival 4+4 dny v pohybu. Vymyslel k němu koncept, v rámci kterého v galerii vždy prezentujují své práce středoškoláci a vysokoškoláci, kteří na nich spolupracují s etablovanými umělci.

“Nejdůležitější je komunita lidí, která okolo toho vzniká. Předávají se tam názory, myšlenky, zpracováváme témata blízká naší generaci, a zároveň se snažíme ukázat i lidem, kteří v okolí bydlí a vtáhnout je k nějakému dialogu,” uvedl Vojtěch.

Provoz galerie doposud spolu s kamarády platili sami, společně “vždycky všechno zbastlili”, aktuálně zažádali o svůj první grant a na podzim 2024 se výstavní činnost galerie rozšířila i do historické Kolbenovy vily na Vinohradech. 

Vidět věci z druhé strany

“Potřebujeme autentičnost, vytvořit prostředí, ve kterém mají mladí pocit, že je pro ně, že jsou v něm bezpečí, že můžou klidně i říct sprostý slovo,” shrnula motivace, proč se do podobných projektů má smysl hlásit Dorothea Hoffmeisterová, která se svou sestrou Johanou dvakrát účastnila týmové soutěže Máš umělecké střevo? (MUS), platformy pro současné umění. 

Projekt zve studenty a studentky středních škol k aktivnímu zkoumání uměleckých přístupů a jejich významu v každodenním životě. Představuje současné umění jako možného partnera pro přemýšlení o člověku a o světě.

Dorothea se soutěže zúčastnila např. s projektem “kápézetky” na cestu do imaginární země Oke Ala nebo jarmilek. Se svým týmem sbírali a výtvarně přetvářeli příběhy o době, kdy dětmi byla generace jejich rodičů a kde je propojovala vzpomínka na cvičky jarmilky. Zajímala je jaká byla doba normalizace z pohledu tehdejšího dítěte.  

Ocenila podporu platformy při vlastním objevování a tvorbě.

“Soutěž MUS mi umožnila vidět věci z druhé strany, ta zkušenost byla “empowering,” uvedla Dorothea.

Hledej svůj zvuk

Popularizátoři elektronické hudby hudebnice a lektorka Marie Čtveráčková / Mary C a Matěj Kotouček (Noise Kitchen) představili zajímavý hudební projekt, který chce podpořit mladé v hledání své hudební cesty s využíváním dostupných technologií. 

“Chceme nadchnout mladé pro hledání cest, jak objevovat a posouvat hranice v tom, co je hudba,” představila Mary C, spoluzakladatelka Synth Library, prostoru pro sdílení, tvorbu, experimenty nejen v oblasti zvuku a elektronické hudby. Pro mladé ve věku 12 až 18 let pořádá hudební kroužek Hledáme svůj zvuk, v rámci kterého účastníci sdílí svou oblíbenou hudbu, naučí se o ní přemýšlet a společně diskutovat, editovat, nahrávat i vytvořit vlastní track. Naučí se skládat v softwarech či vyzkouší elektronické nástroje z kolekce pražské Knihovny syntezátorů. 

“Ve školách se obvykle mladí nesetkávají s hudbou, kterou reálně poslouchají, tady se mohou učit, jak o hudbě přemýšlet (jinak), sdílet ji a třeba ji i tvořit. V rámci workshopů se účastníci nerozvíjejí jen v oblasti hudby, ale využívají i znalosti matematiky a fyziky,” uvedla Mary C. 

“Je důležité hledat společnou řeč,” dodala Mary C, “a být neustále generačně propojený.”

Učit cirkus 

Mezinárodní projekt ABCirk pro budoucí cirkusové lektory představila trojice účastnic Antonie Litváková, Viktorie Antošová a Mariana Turková z organizace Cirqueon. 

ABCirk je projekt pro teenagery, kteří pomáhají lektorovat workshopy v rámci festivalů a na hodinách pro menší děti. V rámci něj se učí, jak správně vést cirkusové kurzy, pracovat s dětmi a vymýšlet nové cirkusové hry.

První pětidenní setkání teens proběhlo v roce 2017 v Irsku, dále v Praze a o rok později v Brně na festivalu mladého cirkusu Freš Manéž.

“Tenhle projekt je určený mladým, kteří si chtějí zažít týden v cirkusu, a přitom zjistí, jestli chtějí učit nebo zkusit si něco dalšího, třeba sociální cirkus, který může pomáhat dětem se specifickými potřebami,” představila Antonie.

“ Ve škole není moc prostoru něco dávat ven, mít volnost, tyhle projekty tohle nabízejí,” uvedla Viktorie.

Diskutovat o filmech s vrstevníky

Filmový projekt Young & Short, za kterým stojí spolek Krutón a který aktivně zapojuje mladé publikum, představili jeho účastníci Markéta Frajerová a Lukáš Hladík. 

Mladí porotci ve věku 12-14 let a 14 – 19 let v rámci něj každoročně vybírají ty nejzajímavější krátké filmy ze současné kinematografie z prestižních zahraničních festivalů. 

Kolekci filmů skládají vždy podle témat, která jsou pro ně důležitá a která je baví. Výběr může být inspirativní nejen pro jejich vrstevníky, ale i starší diváky. Mladým lidem pak dává možnost stát se aktivní součástí filmového prostředí, rozvíjet kritické a estetické myšlení. Kolekci filmů je možné objednat do kina či na pro promítání do školy.

“Velmi cenná je možnost diskutovat o filmech s vrstevníky, prezentovat svoje názory. Diskuze o tom, který film vybere porota do distribuce bývají velmi bouřlivé a zároveň inspirativní,” uvedla Markéta Frajerová.

Jedním z dalších zajímavých projektů, se kterými se návštěvníci seznámili, byla mj. Debata pro loutky, unikátní formát, který vytvořili studenti DAMU aktuálně působící v ARCHA+. Místo reálných diskutujích (zvané osobnosti jsou vždy před publikem skryti) na pódiu diskutují loutky, pro které tvůrci vybírají aktuální společenská a politická témata. Tento formát umožňuje otevřenější debatu bez předsudků. 

Další se zajímavých projektů představil Martin Říčan, který od svých šesti let navštěvoval festival Korespondance (Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA). A díky tomu, že mohl postupně přičichnout k tvůrčímu procesu, zjistil, že může tvořit i on sám. Loni debutoval na festivalu s interdisciplinární performancí Panta Rhei, do které zapojil přes tři desítky mladých lidi z Česka, Dolního Rakouska, Slovenska a Polska. 

Mladí protagonisté se v rámci konference shodovali na tom, že je pro ně důležitá autentičnost, kterou jim tyto projekty nabízejí. Mají potřebu mluvit o “svých věcech” a ne řešit otázky, které je nezajímají. Potřebují být partneři v diskuzi s dospělými a cítit, že je jejich hlas slyšet. 

Konferenci pořádali Uměním – Platforma pro kreativní učení, ARCHA+, Vzdělávání Paměti národa a Kancelář Kreativní Evropa v rámci Festivalu umění a kreativity ve vzdělávání 2025. Akce byla realizována za finanční podpory Magistrátu hlavního města Prahy a městské části Praha 7.

foto Adéla Vosičková